Střevní mikrobiota přímo ovlivňuje řadu onemocnění a správná dieta se ukazuje být nezbytnou součástí léčby. Za střevní mikrobiotu je označována populace mikrobů žijící v zažívacím traktu. Uvádí se, že střevní mikrobiom obsahuje desetkrát více buněk, než je buněk v lidském organismu, a stokrát více genů, než obsahuje celý lidský genom. Stále více studií potvrzuje, že právě střevní mikrobiota je důležitým aspektem lidského zdraví majícím úzký vztah s imunitními, metabolickými a neurobehaviorálními poruchami.
Nejnovější výzkumy poukazují na význam stravy ve spojitosti s řadou konkrétních onemocnění, zejména se skupinou gastrointestinálních chorob, jako jsou průjmy, idiopatické střevní záněty, dráždivý tračník, divertikulární choroba tračníku, infekce Helicobacter pylori, akutní pankreatitida nebo kolorektální karcinom. V hepatologii pak např. jaterní encefalopatie nebo nealkoholická steatohepatitida.
Data prezentovaná v průběhu UEG week ukázala, že např. rostlinná strava a středomořská dieta souvisejí se zdravou střevní mikrobiotou. Určité potraviny, jako jsou luštěniny, chléb, ryby, ořechy a víno, jsou spojeny s vysokou koncentrací v trávicím ústrojí přátelských bakterií, které pomáhají biosyntéze základních nutrientů a produkci mastných kyselin s krátkým řetězcem (SCFA), což je hlavní zdroj energie pro epiteliální buňky tlustého střeva. SCFA také snižují pH, zvyšují absorpci vápníku, železa a hořčíku, což má pozitivní vliv na metabolismus glukózy a lipidů v játrech. Zveřejněné poznatky podporují názor, že správně volená strava by skrze modulaci střevních bakterií měla být důležitou součástí účinné léčebné strategie chorob trávicího ústrojí.
V rámci studie byly porovnávány čtyři kohorty: zdravá populace, pacienti s Crohnovou chorobou (CD), pacienti s ulcerózní kolitidou (UC) a se syndromem dráždivého tračníku (IBS). Vědci analyzovali vzorek stolice poskytnutý každým účastníkem, aby mohli rekonstruovat střevní mikrobiotu hostitele, a porovnali s výsledky průzkumu zaměřeného na frekvenci přijímaných potravin. Na základě těchto dat identifikovali 61 konkrétních potravin majících souvislost s mikrobiální populací ve střevech a odhalili 49 vztahů mezi stravovacími návyky a mikrobiálními skupinami.
Ukázalo se například, že:
- Strava bohatá na chléb, luštěniny, ryby a ořechy je spojena s poklesem potenciálně škodlivých aerobních bakterií. Vyšší konzumace těchto potravin také souvisí s nižší mírou zánětlivých markerů ve stolici, jejichž nárůst je charakteristickým rysem zánětů trávicího ústrojí.
- Vyšší příjem masa, fastfoodové stravy a rafinovaných cukrů je spojen s poklesem funkcí příznivých bakterií a nárůstem zánětlivých markerů.
- Červené víno, luštěniny, ovoce, zelenina, cereálie, ryby a ořechy ukázaly souvislost s vyšším množstvím bakterií s protizánětlivými funkcemi.
- Konzumace rostlinné stravy souvisí s vyšší produkcí SCFA.
- Rostlinné proteiny napomáhají biosyntéze vitaminů a aminokyselin a zároveň i rozkladu cukerných alkoholů a vylučování amoniaku.
- Proteiny získané z živočišné a rostlinné stravy vykazovaly ve střevní mikrobiotě opačné asociace.
Vztah mezi stavem střevní mikrobioty a onemocněním byl potvrzen nejen u obezity, ale i u zánětlivých onemocnění, jako jsou nespecifické střevní záněty (IBD – UC a CD), psoriatická artritida, diabetes, atopický ekzém, celiakie, a arteriální ztuhlosti. U těchto nemocí byla právě strava označena za jeden ze zásadních rizikových faktorů a očekává se, že další výzkum střevní mikrobioty pomůže vysvětlit vztah mezi dietou a onemocněním.
Jak vědci připomínají, gastrointestinální choroby znamenají výraznou finanční zátěž pro evropskou populaci, ekonomiku a zdravotní systémy. Léčba zhruba tří milionů pacientů s IBS je v Evropě odhadována na přímé náklady ve výši 5,6 miliardy eur. Ještě větší obavy vzbuzuje v současnosti obezita a nadváha, která postihuje polovinu Evropanů a každoročně si vyžádá 81 miliard eur.
„Podrobně zkoumáme vztah mezi složením potravy a jejími jednotlivými složkami a jejím vlivem na střevní mikrobiom. Spojení mikrobioty s konkrétní dietou nám dává možnost hlubšího pochopení vztahu mezi dietou a chorobami trávicího ústrojí. Výsledky potvrzují, že právě dieta se pravděpodobně stane významnou a závažnou linií léčby střevních onemocnění, a to prostřednictvím úpravy střevní mikrobioty,“ shrnula dr. Laura Bolte, University Medical Center Groningen, Nizozemsko.
Za stravu příznivou naší střevní mikrobiotě označila stravu bohatou na ořechy, ovoce, zeleninu a luštěniny (převládající nad živočišnými proteiny) v kombinaci s přiměřenou konzumací ryb, libového masa, drůbeže, fermentovaných nízkotučných mléčných produktů a červeného vína. Naopak zásadně snížen by měl být příjem červeného masa, zpracovaných masných výrobků a sladkostí.
Prevalence IBD narůstá
Vědci ze Sandwell and West Birmingham Hospitals NHS trust a University of Birmingham prozkoumali všechny případy IBD od počátku století, aby získali přesná data o prevalenci UC a CD ve Velké Británii. Nové údaje ukazují, že prevalence IBD je třikrát vyšší, než se dříve uvádělo. Výskyt těchto chorob vzrostl o 55 procent (UC) a o 83 procent (CD) mezi lety 2000 a 2017 a je zřejmé, že prevalence IBD se nadále mezi lety 2017 až 2025 zvýší ještě minimálně o třetinu.
Varující je, že právě pacienti s tímto onemocněním mají vyšší riziko rozvoje kolorektálního karcinomu (CRC). IBD postihuje přes tři miliony Evropanů, přitom dlouhotrvající symptomy tohoto onemocnění mohou mít závažný dopad na kvalitu života nemocných a disabilitu. Podle odhadů např. 44 procent pacientů s IBD přišlo o zaměstnání nebo je muselo v důsledku onemocnění opustit. „Zátěž chorobami IBD ještě více narůstá v souvislosti s kolorektálním karcinomem. Naše studie odhalila, že pacienti s CD měli o 23 procent vyšší riziko rozvoje kolorektálního karcinomu a u pacientů s UC bylo toto riziko vyšší dokonce o 43 procent. Nárůst prevalence IBD tedy může vést ke zvýšení výskytu tohoto nádorového onemocnění,“ varoval dr. Dominic King, University of Birmingham, a dodal, že tato zjištění jsou o to víc alarmující, zvážíme‑li fakt, že jak CD, tak i UC znamenají celoživotní onemocnění, které se může projevit již v mládí, a zásadně tak ovlivnit značnou část života nemocných.
