Microbiom
Střevní mikrobiom, který zahrnuje biliony mikroorganismů žijících v našem trávicím traktu, hraje klíčovou roli v udržování celkového zdraví a rovnováhy imunitního systému. Nové výzkumy ukazují, že dysbióza neboli nerovnováha střevní mikroflóry může mít přímý vliv na rozvoj různých zánětlivých onemocnění, včetně atopického ekzému.
Vědecký výzkum probíhající na 1. LF UK v Praze i v rámci meziresortní spolupráce s jinými pracovišti je základem pro další pokrok v diagnostice a léčbě řady chorob. Potvrzují to i práce, na nichž se podílí Neurologická klinika, které se kromě výzkumu poruch spánku soustřeďují i na problematiku demencí a dalších onemocnění s poruchami spánku spojených. Vedle analýzy řeči, která se ukazuje být novým senzitivním biomarkerem umožňujícím včasný záchyt neurodegenerativních onemocnění, je středem zájmu vědců i vztah spánkových poruch a mikrobiomu.
Fascinující svět střevní mikrobioty pomalu odhaluje svá tajemství. O mikrobiomu se v posledních letech hovoří stále častěji a důkazů o tom, že hraje zásadní úlohu pro zdraví jedince, přibývá. Ukazuje se, že ovlivňuje metabolismus, nervový systém, protinádorovou imunitu, ale i celkový proces stárnutí. Význam mikrobioty byl doceněn až v době, kdy technologické postupy, především sekvenování, ukázaly na možnost analyzovat nejen přítomnost mikrobů, ale i jejich funkce pro zdraví. O jeho významu diskutovali odborníci v rámci semináře Role mikrobiomu v udržení duševního a tělesného zdraví, který se konal 6. 6. 2023 v Poslanecké sněmovně.
Stále stoupající počet vědeckých studií prokazujících význam mikrobioty pro zdraví ukazuje na obrovský potenciál nového způsobu léčby civilizačních a chronických onemocnění pomocí nastolení rovnováhy střevního mikrobiomu. Nejnovější prací je projekt experimentální fekální mikrobiální transplantace u kriticky nemocných, na němž se podílejí pracovníci Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV), 3. LF UK a SÚKL. Zároveň usilují o vybudování Vinohradské fekální banky, která má pomoci navýšit počet transplantací stolice i počet diagnóz, které se touto transplantací léčí.
„Nemusí to být nutně ta nejintuitivnější myšlenka, že přidání bakterií do vašeho střeva může snížit riziko infekce dýchacích cest, ale je to další důkaz o tom, že střevní mikrobiom má složitý vztah s našimi různými orgánovými systémy. Nemá tedy vliv pouze na to, jak funguje naše zažívání nebo jak fungují naše játra, ale střevní mikrobiom ovlivňuje aspekty fungování celého našeho těla,“ řekl dr. Benjamin Mullish, vedoucí výzkumný pracovník studie a klinický lektor v divizi GIT, Imperial College London, Anglie.
Střevní mikrobiota přímo ovlivňuje řadu onemocnění a správná dieta se ukazuje být nezbytnou součástí léčby. Za střevní mikrobiotu je označována populace mikrobů žijící v zažívacím traktu. Uvádí se, že střevní mikrobiom obsahuje desetkrát více buněk, než je buněk v lidském organismu, a stokrát více genů, než obsahuje celý lidský genom. Stále více studií potvrzuje, že právě střevní mikrobiota je důležitým aspektem lidského zdraví majícím úzký vztah s imunitními, metabolickými a neurobehaviorálními poruchami.
Role mikrobiomu v patogenezi a terapii Parkinsonovy choroby se stala žhavým tématem. Okun et al. se své studii soustředili na hypotézu, zda střevní fagobiota (kombinace všech bakteriofágů) může být u jedinců s Parkinsonovou chorobou alterována. Vědci pro účel studie použili již publikovaný soubor dat pacientů s časnou, dosud neléčenou Parkinsonovou chorobou.
Jak dopadlo zkoumání vlivu této stravy na střevní mikrobiom u primátů, přibližuje text zveřejněný v periodiku Frontiers in Nutrition.
Mikrobiom ve spojení i s mozkem
Složení střevního mikrobiomu ovlivňuje celé spektrum fyziologických procesů či rozvoj imunitního systému a jeho optimální složení tak přispívá k celkovému zdraví. Při narušení rovnováhy se ovšem mikrobiom zapojuje do mnoha patofyziologických procesů vedoucích například k vzniku diabetu, obezity, deprese nebo schizofrenie.