Fascinující svět střevní mikrobioty pomalu odhaluje svá tajemství. O mikrobiomu se v posledních letech hovoří stále častěji a důkazů o tom, že hraje zásadní úlohu pro zdraví jedince, přibývá. Ukazuje se, že ovlivňuje metabolismus, nervový systém, protinádorovou imunitu, ale i celkový proces stárnutí. Význam mikrobioty byl doceněn až v době, kdy technologické postupy, především sekvenování, ukázaly na možnost analyzovat nejen přítomnost mikrobů, ale i jejich funkce pro zdraví. O jeho významu diskutovali odborníci v rámci semináře Role mikrobiomu v udržení duševního a tělesného zdraví, který se konal 6. 6. 2023 v Poslanecké sněmovně.
Mikroorganismy jsou nedílnou součástí lidského organismu a osidlují všechny slizniční povrchy kryté epitelem nejen na všech tělesných površích, ale také uvnitř střev. Vyvíjejí se s námi a výrazně ovlivňují naše zdraví. Mikrobiom, s nímž lidský organismus žije, má tři miliony genů, zatímco člověk jako takový jich má pouze 22.000. Od dob, kdy byli mikrobi Kochem klasifikováni jako patogeny, a tedy spíše naši nepřátelé, situace pokročila a dnes se naopak k mikrobiomu stavíme jako k dávnému mikrobiálnímu příteli, který s námi žije a cestuje časem.
„Nejdůležitější je poznání, že v nás existují nejen naše buňky se svým genomem, ale také mikroorganismy, které jsou součástí našeho organismu, přičemž vzniká vzájemná souhra mezi mechanismy regulujícími naše zdraví a zároveň lidský genom a mikrobiom, které ale mohou působit i proti sobě. V posledních dekádách došlo k výraznému nárůstu prevalence tzv. civilizačních chorob, většina z nich je imunologicky mediovaných, přibylo chorob chronických, autoimunitních, zánětlivých i nádorových. A zdá se, že se to týká především zemí, které jsou průmyslově vyvinuté.
V posledních dekádách se ukázalo, že střevní mikrobiota, která je v našem organismu nejbohatší, hraje významnou roli nejen pro nervový systém, metabolismus, ale má význam i při vzniku nádorů a jejich léčbě. Proto se mikrobiom stal zejména v posledních letech velice populární,“ uvedla prof. MUDr. Helena Tlaskalová Hogenová, DrSc., z Mikrobiologického ústavu AV ČR a České mikrobiomové společnosti ČLS JEP.
Složení střevní mikrobioty ovlivňuje místo, odkud jedinec pochází, i životní prostředí, v němž žije. Významný vliv hraje industrializace, urbanizace a průmyslově zpracování potravin. V neposlední řadě je její složení ovlivněno vlastní charakteristikou jednotlivce, tedy genetikou, věkem, životním stylem a užívanými léky. Ke zhoršení kvality a pestrosti mikrobioty dochází zejména kvůli užívání antibiotik, konzumaci průmyslově zpracovaných potravin, stresu a přehnaným dietám.
Organismus s méně pestrým mikrobiomem je pak více náchylný i k virovým či bakteriálním gastroenteritidám, zvyšuje se riziko poškození jater, stav mikrobiomu souvisí i s autoimunitními onemocněními a civilizačními chorobami. Bakterie ve střevech produkují rovněž vitaminy K a B a „hormon štěstí“ serotonin, který je zodpovědný i za regeneraci a kvalitu spánku.
Dysbióza a stárnutí
V průběhu posledních patnácti let se ukázalo, že nárůst incidence tzv. nepřenosných chorob je dán změnou životního stylu vedoucí k dysbióze, tedy k poruše složení a funkce mikrobioty. Jak prof. Tlaskalová Hogenová upozornila, dysbióza přispívá k mnoha patologickým stavům spojeným se stárnutím. Lidská střevní mikrobiota se během stárnutí výrazně mění a dochází k poklesu rozmanitosti, čímž narůstají negativní důsledky. „Dokonce si myslím, že ke zhoršení incidence těchto chorob došlo v ČR po roce 1989, zatímco v západních zemích je tento jev pozorován již déle. Domnívám se, že i neblahé důsledky covidové infekce v naší zemi jsou důsledkem špatného životního stylu a špatného zdraví. V mnoha světových studiích bylo ukázáno, že mikrobiom ovlivňuje i průběh covidové infekce,“ dodala.
To, že urbanizace a zejména průmyslové zpracování potravin výrazně ovlivňují střevní mikrobiotu, dokládá její porovnání s primitivními národy, které byly z tohoto hlediska zkoumány. Stále existují modelové populace lovců a sběračů, které nám dávají vhled do toho, jak mikrobiom může vypadat (a vypadal), není‑li exponován vlivu industrializované společnosti. Industrializace neznamená jen zásadní změnu ve výživě, ale ovlivňuje i řadu dalších faktorů, u nichž byl prokázán vliv na mikrobiom, jako je nadměrné užívání antibiotik, trávení většiny času uvnitř, špatné hospodaření s půdou, nízká diverzita stravy a cirkadiánní dysrytmie.
Zatímco lidský genom zatím výrazně ovlivnit neumíme, u mikrobiomu to lze, což v praxi znamená, že můžeme působit na imunitní a nervový systém i na metabolismus. Cíleně může mikrobiotu ovlivnit:
- strava,
- antibiotika,
- probiotika (např. laktobacily, bifidobakterie),
- postbiotika (probiotika příští generace),
- prebiotika (např. fruktooligosacharidy, inulin),
- synbiotika, parabiotika (lyzáty, složky a produkty bakterií),
- rekombinantní bakterie,
- přenos fekální mikrobioty (FMT),
- terapie bakteriofágy.
Do budoucna lze podle prof. Tlaskalové Hogenové předpokládat, že revoluce v poznatcích o významu mikrobioty v lidském zdraví přinese nové možnosti především v prevenci, ale i léčbě řady chorob. Jak ale dodává, zatím je více otázek než odpovědí a v poznávání fascinujícího soužití makro‑ a mikroorganismů jsme teprve na počátku.
