Osa mozek–střevo
Mikro‑bio‑sociální příčiny mohou být spouštěčem i řady psychických onemocnění. Podle prof. MUDr. Hany Papežové, CSc., z Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze poruchy příjmu potravy v posledním desetiletí výrazně narostly a k alarmujícímu nárůstu došlo i v souvislosti s covidem. „Covid‑19 zamíchal s hmotností celé populace, na jedné straně hodně lidí přibralo, na druhé straně přibylo lidí, zejména adolescentů, kteří během covidu začali s dietami a spustilo se u nich anorektické chování,“ uvedla.
Jak vysvětlila, u poruch příjmu potravy patří k sociálním rizikovým faktorům a spouštěčům onemocnění zejména kult štíhlosti, extrémní pojetí zdravé stravy a sportu a rizikové prostředí (tanec, modeling, sociální sítě). Z biologických faktorů je to osobnost jedince, životní události, hladovění a samozřejmě genetické predispozice, tedy epigenetika a mikrobiom. „Poruchy příjmu potravy se v posledních desetiletích hodně mění a rozrůstají se o další diagnózy, které zřejmě souvisejí právě s tlakem na nezdravě propagovanou zdravou výživu. Vidíme to např. u ortorexie, která ještě není v diagnostických kritériích, ale výzkumně je jí již věnována značná pozornost. Jedná se o poruchu jídelního chování spočívající v patologické fixaci na konzumaci zdravé výživy a dokonalost zevnějšku, která může vést až k anorexii. Druhou nyní častou patologií je kompulsivní cvičení. To vše může souviset s osou mozek–mikrobiom,“ vysvětlila prof. Papežová.
V době covidu došlo také k enormnímu nárůstu úzkostných a depresivních poruch, sebepoškozování u mladých jedinců, častěji je slyšet o nárůstu autistických rysů u populace nebo ADHD. To vše může podle ní být spojeno s poruchami mikrobiomu a může být komorbidní s poruchou příjmu potravy. „Z našeho pohledu je vedle diet nejdůležitější stres v raném období, protože tehdy se vytváří stabilní individuální mikrobiom. Stres a diety vedou ke změnám mikrobioty a porušení střevního epitelu, což způsobuje imunitní aktivaci vedoucí i k produkci zánětlivých cytokinů. Ta vede k poruše hematoencefalické bariéry a v mozku k aktivaci neurotransmiterů, které jsou odpovědné za synaptickou plasticitu a následně za naše chování a emoce,“ vysvětlila prof. Papežová začarovaný kruh osy mikrobiom–mozek, který se odborníci snaží rozšifrovat.
Mikrobiom je spolu s transgeneračním přenosem důležitý z hlediska terapie i prevence. „V prevenci se potřebujeme dotknout celé rodiny, nejen nejčastěji postižených adolescentů, musíme vědět, jak se přenáší mikrobiom již v těhotenství a jak riziko příjmu potravy interaguje se sociálními riziky, jako je raný stres, nespokojenost s vlastním tělem nebo tlaky na zdravé stravování, které jsou pochopeny extrémním způsobem,“ doplnila s tím, že prevence se dnes zaměřuje již i na žáky prvního stupně, kdy jsou seznamováni s tím, jak řešit životní problémy a stresy jinak než přes jídlo. Právě stres bývá jak u psychogenního přejídání, tak u hladovění častým spouštěčem. V této souvislosti prof. Papežová prezentovala kazuistiku z výzkumu fekální transplantace, kdy byla pacientce s chronickým průběhem anorexie provedena transplantace fekální mikrobioty. Ukázalo se, že mikrobiom se do určité míry normalizoval, ale psychika se po letech již nevrátila k tomu, aby pacientka nebyla stále v restrikci a neměla úzkost z jídla. Do určité míry tedy mikrobiom opravit můžeme, ale to, jak nám následně „opraví“ mozek, ještě přesně nevíme. I zde je podle odborníků stále víc otázek než odpovědí.
Snazší je dostat se na Harvard než stát se dárcem stolice
O zásadním významu vlivu mikrobioty na lidské zdraví svědčí vznikající dárcovské banky stolice. „Jsem rád, že již máme k dispozici mikrobiální terapii. Je to modalita, která je velmi důležitá zejména ve stavech, kdy je naprosto narušen střevní mikrobiální ekosystém. Zatím jedinou diagnózou všeobecně uznávanou pro tuto léčbu je závažná clostridiová střevní infekce. Pokud se tato infekce vrací a provedeme‑li fekální mikrobiální terapii, starším termínem transplantaci stolice, tak pacienta vyléčíme, což je naprosto úžasné,“ uvedl MUDr. Jiří Vejmelka, jeden ze zakladatelů Dárcovské banky stolice Restore‑Restart při Fakultní Thomayerově nemocnici. Jak vysvětlil, právě úspěchy této léčby inspirovaly lékaře FTN k založení dárcovské banky stolice Restore‑Restart, kde již nyní pozorují obrovský efekt této terapie, zejména u pacientů po léčbě širokospektrými antibiotiky, kteří onemocněli clostridiovou infekcí. „Velký důraz je kladen na bezpečnost léčby. Pro dárcovství platí přísná pravidla. Jak řekl jeden ze zakladatelů banky, mnohem jednodušší je dostat se na Harvardovu univerzitu než se stát dárcem stolice. Úspěšnost výběru vhodného dárce fekální mikrobioty je 2,8 procenta, šance dostat se na Harvard je 4,7 procenta,“ uvedl MUDr. Vejmelka.
Snahou lékařů je, aby střevní mikrobiota zdravých a velmi pečlivě vyšetřených dárců byla k dispozici všem zdravotnickým zařízením v ČR, která léčí pacienty se závažnou clostridiovou střevní infekcí. Darovaná mikrobiota je v bance uchovávána při teplotě –80 °C. Dárce musí splňovat řadu podmínek, samozřejmě být zdravý, neužívat žádné potravinové doplňky, nekonzumovat vysoce průmyslově zpracovanou stravu, chodit do přírody, mít domácí zvíře, pozitivní přístup k životu, nekonzumovat ve zvýšené míře alkohol, nebýt úzkostný atd. Velmi přísná výběrová kritéria jsou v souladu s těmi v zahraničních bankách. Jak se ukazuje, zejména po pandemii covidu‑19, je velmi těžké najít vhodné dárce, zejména takové, kteří v posledním období neužívali ATB. Přesto, jak lékaři uvedli, stále existují lidé, kteří za celý svůj život antibiotika neužili.
Prosadit intervence ke změně životního stylu není snadné
Ačkoli se zdravý životní styl stává součástí stále více terapeutických intervencí, značná část české populace ho stále ignoruje. I proto je potřeba, aby veškerá doporučení týkající se potřebné změny životního stylu byla srozumitelná a jasná pro celou populaci napříč socioekonomickým spektrem. I v případě mikrobiomu by spíše než o důsledcích bylo podle odborníků potřeba hovořit o příčinách, které vycházejí ze základních doporučení týkajících se výživy jako takové. „Nebudeme‑li podporovat a dodržovat zdravý životní styl, nejen že nebudeme mít zdravou mikrobiotu, ale budeme mít stále nejvíc srdečně cévních onemocnění, obezity a dalších civilizačních chorob spojených s porušením mikrobiomu,“ uvádějí lékaři, kteří se shodli na několika základních pravidlech pro udržování zdravé mikrobioty, jejichž začlenění do praxe je potřeba podporovat. Osvěta směrem k veřejnosti by měla jasně říkat, že je potřeba významně snížit konzumaci alkoholu, vysoce průmyslově zpracovaných potravin atd., a státní orgány by měly podporovat začlenění kombinace faktorů zdravého životního stylu do praktického života.
Nejde totiž jen o zdravé potraviny, které podporují zdraví a které jsou důležité. Práce např. ukázaly, že středomořská výživa je sice lepší než ta naše, ale lepší zdraví je v těchto zemích ovlivněno i podstatně nižší mírou stresu. Opět se tedy potvrzuje, že obousměrné působení vztahu mozek–střevo hraje velkou roli a problém je potřeba vnímat komplexně. Zdravá strava je velmi důležitá, ale sama o sobě nestačí. Opatření by se proto měla týkat celé řady oblastí:
- Zásadní je diverzita přijímané stravy. Zvýšený důraz je potřeba klást na dostatečný příjem vlákniny, zejména fermentované (např. kvašené potraviny).
- Nezbytná je kombinace s adekvátním pohybem.
- Respekt k cirkadiánní rytmicitě.
- Podpora zdravého životního stylu bez extrémů.
- Zlepšit osvětu – informační vakuum dává prostor pro šarlatány nabízející zázračné léčby.
- Do komplexních lékařských center a servisů pro pacienty zapojit více odborností (nutriční/výživové poradce, fyzioterapeuty atd.)
- Zvyšovat zdravotní gramotnost, aby doporučení, která se zdají všeobecně známá, byla přeložena do praktických opatření a pochopena celou společností.
- Více zainteresovat zdravotní pojišťovny na bonifikaci dodržování zdravého životního stylu.
- Podporovat reálné prostředí ideální pro zdravý životní styl, mít lákavé možnosti k pohybu i zdravé stravě, která by měla být lákavá nejen chutností, ale i cenou.
Otázkou ale zůstává, jak to vše implementovat do reálného světa. Nejedná se jen o zlepšení edukace, kde se jako potřebné ukazuje např. zavedení výuky zdravého životního stylu do škol a zvýšení nutriční gramotnosti populace, ale i třeba vyřešení dotování zdravých potravin, které jsou dnes bohužel násobně dražší než průmyslově zpracované polotovary.
Jak zaznělo v závěru konference: „jak se do střeva volá, tak se ze střeva ozývá“ – pokud tedy chceme, abychom byli v souladu s mikrobiotou, je pro tento vztah potřeba něco udělat. A začít je nutné již od útlého dětství a pokračovat v tom po celý život. Hlavní je se mikrobioty lidského těla nebát a dobrovolně ji nepoškozovat antibiotiky, návykovými látkami a dalšími rizikovými faktory, které jsou dnes již všeobecně známé.
Mikrobiom:
Mikrobiom je samostatný systém, který je propojen s mozkem a dává mu informace o stavu trávicí trubice. Lidská organismus obsahuje více mikrobiálních buněk než vlastních tělních. Tyto buňky pak obsahují i více genů než celý lidský genom. Mikrobiom tvoří přibližně 500 milionů neuronů, které se podobají mozkovým nervovým buňkám, což je číslo srovnatelné s počtem neuronů v míše. K jeho základním funkcím patří fermentace nestravitelných složek potravy na vstřebatelné metabolity, odstranění toxických sloučenin, vyřazení patogenů, posílení střevní bariéry a produkce esenciálních vitaminů a základních živin potřebných pro růst či stimulaci a regulaci imunitního systému.
Jeho narušením a oploštěním dochází k dysbióze, která je spojována s rozvojem řady onemocnění, jako je zánětlivé onemocnění střev, syndrom dráždivého tračníku, onemocnění jater, obezita, diabetes, poruchy imunity, kardiovaskulární, onkologická, neurologická a psychiatrická onemocnění, včetně úzkosti, deprese, poruchy autistického spektra nebo Alzheimerovy choroby.
Zdroj: Medical Tribune
