Rozvoj antibiotické rezistence roste
Další prezentovaná data odhalila závažnou situaci v oblasti antibiotické rezistence. Ukázalo se, že rezistence k běžně užívaným antibiotikům se za posledních dvacet let zdvojnásobila. Analýza vycházela z údajů 1.232 pacientů z 18 zemí Evropy, u nichž se zkoumala rezistence na pravidelně užívaná antibiotika předepisovaná k léčbě infekce Helicobacter pylori – škodlivé bakterie přítomné u více než poloviny světové populace. H. pylori způsobuje zánět žaludeční sliznice, což může být příčinou např. gastritidy a vést ke vzniku peptických vředů. Je zároveň i hlavním rizikovým faktorem karcinomu žaludku, který je sedmou hlavní příčinou úmrtí v důsledku malignit v Evropě a třetí na celém světě.
Jak vědci uvedli, rezistence na klaritromycin, jedno z nejčastěji používaných antibiotik k eradikaci H. pylori, se od roku 1998 více než zdvojnásobila – z 9,9 procenta v roce 1998 vzrostla na 21,6 procenta v roce 2018. Nárůst rezistence lze přitom pozorovat i u dalších antibiotik, jako je levofloxacin nebo metronidazol. K antibiotické rezistenci dochází tehdy, jsou‑li bakterie schopny přežít expozici lékům určeným k jejich likvidaci nebo zastavení jejich růstu.
Spolu s rostoucí rezistencí, k níž dochází alarmující rychlostí – o jeden procentní bod ročně, přichází varování odborníků, že léčba infekce H. pylori se bude stávat stále více limitovanou. Antibiotická rezistence patří k nejzávažnějším hrozbám současného globálního zdraví. Podle dosavadních odhadů si vyžádá do roku 2050 přes 10 milionů životů, nebudou‑li včas přijata potřebná opatření. WHO zdůraznila závažnost situace již v roce 2017 a označila bakterii H. pylori a její rezistenci na klaritromycin za prioritu ve výzkumu a vývoji antibiotik.
„Výsledky této studie jsou alarmující, protože H. pylori je hlavní příčinou peptických onemocnění a karcinomu žaludku a zvyšující se rezistence H. pylori na řadu běžně užívaných antibiotik může významně ohrozit preventivní strategie. Obdobně je třeba počítat s tím, že postupně dojde k omezení možností léčby, které se stanou neúčinnými, pokud nedojde k vývoji nových strategií,“ komentoval zjištění studie Mário Dinis‑Ribeiro, předseda Evropské společnosti pro gastrointestinální endoskopii.
Polovina běžných léků ničí střevní mikrobiotu
Střevní mikrobiota obsahuje populaci desítek bilionů mikroorganismů žijících ve střevech, včetně minimálně tisíce různých druhů známých bakterií. Lidský střevní mikrobiom, který je v posledních letech středem zájmu vědců, je ovlivněn řadou různých faktorů, včetně užívaných léků. Jak ukazují studie, ke změnám mikrobiomu dochází nejen při obezitě, ale i např. při diabetu, onemocnění jater, nádorovém onemocnění nebo neurodegenerativním onemocnění.
Podle další z nových studií jej výrazně ovlivňuje také téměř polovina běžně užívaných léků. Jak autoři studie upozorňují, z testovaných 41 kategorií běžně užívané medikace jich 18 výrazně ovlivňuje taxonomickou strukturu a metabolický potenciál střevního mikrobiomu a osm různých kategorií léků zvyšuje antimikrobiální rezistentní mechanismy.
Porovnávány byly taxonomické a metabolické údaje u uživatelů léků a těch, kteří je neužívali. Vědci přitom hodnotili účinnost jak jednotlivých léků, tak i jejich různých kombinací. Změny, které pozorovali, podle nich mohou zvýšit riziko střevních infekcí, obezity a dalších závažných onemocnění a poruch spojených se střevním mikrobiomem.
Kategorie léků s největším negativním dopadem na mikrobiom:
- Inhibitory protonové pumpy (PPI) – používány k léčbě dyspepsie, která postihuje 11–24 procent evropské populace. Používají se i k léčbě peptických vředů, eradikaci H. pylori, gastroezofageálního refluxu a Barrettova jícnu.
- Metformin – používaný pro léčbu diabetu 2. typu, který postihuje 10 procent evropské dospělé populace.
- Antibiotika užívaná k léčbě bakteriálních infekcí, postihujících každoročně přes 34 procent populace v Evropě.
- Laxativa – používaná k léčbě a prevenci konstipace, s níž má problém 17 procent dospělých Evropanů. Zatímco u uživatelů PPI byla zjištěna např. zvýšená hojnost bakterií horního gastrointestinálního traktu a zvýšená produkce mastných kyselin, u pacientů užívajících metformin jsou zřejmé vyšší koncentrace potenciálně škodlivé bakterie Escherichia coli.
Analýza dat upozornila i na dalších sedm kategorií léků, s nimiž se významně pojí změna bakteriálního osídlení ve střevech. Například užívání některých antidepresiv (SSRI) nemocnými s IBS bylo spojeno s nárůstem potenciálně škodlivé bakterie Eubacterium ramulus. Perorální steroidy se zase pojí s vysokými koncentracemi metanogenních bakterií, které jsou spojovány s obezitou a zvýšeným BMI.
„Víme, že účinnost a toxicita některých léků jsou ovlivněny bakteriálním složením osídlení gastrointestinálního traktu a že střevní mikrobiota souvisí s řadou zdravotních stavů. Proto je důležité pochopit, jaké důsledky má na její složení užívání léků. Naše práce zdůrazňuje zásadní roli mikrobioty při volbě léčby a také poukazuje na nové hypotézy, které by mohly vysvětlit určité nežádoucí účinky spojené s užíváním léků,“ uvedl hlavní autor studie Arnau Vich Villa, Maastricht University.
Zdroj: Medical Tribune
