Střevní mikrobiom, který zahrnuje biliony mikroorganismů žijících v našem trávicím traktu, hraje klíčovou roli v udržování celkového zdraví a rovnováhy imunitního systému. Nové výzkumy ukazují, že dysbióza neboli nerovnováha střevní mikroflóry může mít přímý vliv na rozvoj různých zánětlivých onemocnění, včetně atopického ekzému.
Štítek: mikrobiom
Artrózu má po 50. roce věku téměř každý, a kdo nemá, tak bohužel nejspíš jednou bude mít, protože například u padesátníků už je artróza až u 80 % populace, a s přibývajícím věkem toto číslo stoupá až na 90 %.
Jelikož jsou jednou z příčin artrózy také záněty kloubů, vyplatí se i u tohoto bolestivého onemocnění mít v pořádku svůj střevní mikrobiom, tedy poměr hodných a zlých bakterií v tlustém střevu, a doplňovat si další pro klouby a chrupavky důležité látky, kterých obvykle máme v pestré stravě nedostatek.
Vědecký výzkum probíhající na 1. LF UK v Praze i v rámci meziresortní spolupráce s jinými pracovišti je základem pro další pokrok v diagnostice a léčbě řady chorob. Potvrzují to i práce, na nichž se podílí Neurologická klinika, které se kromě výzkumu poruch spánku soustřeďují i na problematiku demencí a dalších onemocnění s poruchami spánku spojených. Vedle analýzy řeči, která se ukazuje být novým senzitivním biomarkerem umožňujícím včasný záchyt neurodegenerativních onemocnění, je středem zájmu vědců i vztah spánkových poruch a mikrobiomu.
Bolestivá menstruace, neboli dysmenorea, je běžný ženský problém, který postihuje až 80 % žen. Bolest se obvykle projevuje v podbřišku, ale může se vyskytnout i v zádech, nohou nebo v celém těle. Bolest může být tupá, ostrá nebo křečovitá a může být doprovázena dalšími příznaky, jako je nevolnost, zvracení, průjem, únava nebo bolest hlavy.
Frekvence stolice se u dospělých zdravých lidí může lišit od jedné osoby k druhé. Někteří lidé mají stolici jednou denně, jiní dvakrát nebo třikrát denně a jiní jen několikrát týdně. To vše je považováno za normální, pokud stolice není tvrdá nebo řídká a pokud není doprovázena bolestí nebo jinými problémy.
Fascinující svět střevní mikrobioty pomalu odhaluje svá tajemství. O mikrobiomu se v posledních letech hovoří stále častěji a důkazů o tom, že hraje zásadní úlohu pro zdraví jedince, přibývá. Ukazuje se, že ovlivňuje metabolismus, nervový systém, protinádorovou imunitu, ale i celkový proces stárnutí. Význam mikrobioty byl doceněn až v době, kdy technologické postupy, především sekvenování, ukázaly na možnost analyzovat nejen přítomnost mikrobů, ale i jejich funkce pro zdraví. O jeho významu diskutovali odborníci v rámci semináře Role mikrobiomu v udržení duševního a tělesného zdraví, který se konal 6. 6. 2023 v Poslanecké sněmovně.
Stárnutí není nemoc. Je třeba udělat vše proto, abychom stárli lépe, a prodloužili si tak život ve zdraví. Přestože délka života ve Skandinávii je obdobná té naší, život ve zdraví je tam mnohem delší. Zatímco v ČR žijeme průměrně 15–17 let v nemoci, ve skandinávských zemích jsou to jen tři roky.
Dnes se pouštím do čtení 📖, a již brzy zveřejním recenzi této velmi zajímavé knihy, vydané letos v Česku nakladatelstvím Jan Melvil Publishing 👍.
Cítíte se unaveni, bez nálady nebo máte problémy s koncentrací? Klidně za to může i váš střevní mikrobiom neboli střevní mikroflóra. Tedy mikroorganismy, které sídlí v lidském střevě. Ačkoli se mluví o mikroorganismech, nejedná se o nic bezvýznamného ani množstevně zanedbatelného. Hmotnost mikrobů jen ve střevech se udává kolem 1,5 kg. A jejich funkce je nenahraditelná.
Bakterie v našem střevě mají pro naše zdraví zcela zásadní důležitost a plní spousty funkcí, díky kterým může vůbec náš organismus správně fungovat. Tyto bakterie se mohou v našich střevech množit díky prebiotikům, o kterých je primárně tento článek, nejdříve si ale uvedeme, jaké funkce vůbec náš mikrobiom plní a proč je pro naše zdraví tak důležité, aby jeho diverzita byla co největší a bakteriální kmeny byly ve správném vzájemném poměru.