Střevní mikrobiom a spánek
Dalším faktorem, který může mít souvislost s některými poruchami spánku, je složení střevní mikrobiální flóry, tzv. mikrobiomu. Ten byl zatím u spánkových poruch studován jen velmi málo, nejvíce je zatím prozkoumán vztah mikrobiomu a spánkové deprivace, nespavosti a obstrukční spánkové apnoe.
Je potvrzeno, že střevní mikrobiom má vliv na mozkové funkce, a tedy i na regulaci spánku a bdění. Zároveň existuje regulace opačná, kdy dochází ke změnám mikrobiálního složení střevního mikrobiomu v závislosti na cirkadiánních rytmech. Střevní mikrobiom tedy spánek reguluje a zároveň je spánkem ovlivňován. Pro regulaci spánku a bdění střevními mikroby je velmi důležitá produkce různých mikrobiálních metabolitů, a to zejména střevních neurotransmiterů a mastných kyselin s krátkým řetězcem. Vědci věří, že odhalení efektu konkrétních mikrobiálních metabolitů na regulaci spánku by mohlo pomoci v léčbě spánkových poruch.
Mikrobiálních genů je v lidském organismu 100–150× více než genů lidských. Mikrobiom je mezi jedinci značně variabilní, nicméně mikrobiom dvou Čechů si je podobnější než mikrobiom příslušníků jiné země. Pro lidský organismus je střevní mikrobiom velmi prospěšný, podílí se na řadě různých dějů, jako je trávení, syntéza vitaminů (K a B), ochrana proti patogenním mikroorganismům a ovlivnění imunitního systému včetně imunitních reakcí.
„Mluvíme‑li o dysbióze, tedy o mikrobiální nerovnováze, znamená to, že daný jedinec má nízkou diverzitu různých druhů mikroorganismů a vyšší podíl bakterií, které se za určitých podmínek mohou stát patogenními. Při dysbióze dochází ke změně produkce důležitých mediátorů biologických reakcí, dysbióza může být příčinou nebo i důsledkem řady onemocnění, jako je diabetes, obezita, onkologické onemocnění, střevní záněty, ale i onemocnění mozku a poruchy spánku,“ říká Mgr. Janet Ježková z Mikrobiologického ústavu AV ČR, která je zároveň postgraduální studentkou 1. LF UK a vztahem mezi změnami mikrobiomu a nemocemi s nadměrnou denní spavostí, tzv. centrálními hypersomniemi, se v rámci spolupráce MÚ AV ČR s Neurologickou klinikou 1. LF UK a VFN věnuje.
„Podařilo se nám zjistit, že pacienti trpící centrální hypersomnií mají odlišné zastoupení střevních bakterií oproti zdravým kontrolám,“ říká Mgr. Ježková. Tento rozdíl je způsoben odlišnými hodnotami BMI, věkem, pohlavím a jídelníčkem studovaných skupin. Výsledky studie byly nedávno publikovány v prestižním mezinárodním mezioborovém spánkovém časopise Sleep Medicine.
Jak Mgr. Ježková připomíná, mikrobiom je ovlivňován řadou faktorů – nemocemi, dietou, léky, ale i místem bydliště nebo stresem a genetickou predispozicí. Ovlivnit jej lze především změnou životního stylu, zejména zdravou stravou obsahující fermentované potraviny, ovoce, zeleninu, potraviny bez průmyslové úpravy a upřednostňováním domácí stravy. Neméně důležitý je také kvalitní a dlouhý spánek. Ten podporuje zdravou mikrobiotu a zpětně, zdravá mikrobiota je základem zdravého spánku. Posílit střevní mikrobiotu lze i užíváním probiotik, prebiotik, synbiotik, postbiotik nebo fekální mikrobiomovou transplantací (FMT). Studium poruch spánku po podání FMT je však teprve v začátcích.
Ne všechny moderní technologie jsou pro každého vhodné
S rostoucím výskytem potíží se spánkem roste i zájem o jeho sledování. Obdobně jako v kardiologii začínají mít i v neurologii své místo moderní technologie, například chytré hodinky, které délku i kvalitu spánku monitorují. „V ambulanci se občas na výstupy z chytrých zařízení podíváme. Zpracování a grafické výstupy jednotlivých zařízení se liší, některé jsou více spolehlivé, některé méně. Úzkostným pacientům tato zařízení ale nedoporučujeme, protože neustálé sledování informací o spánku jejich problémy zhoršuje,“ vysvětluje prof. Šonka a připouští, že je možné, že v budoucnu miniaturizovaná registrační zařízení klasickou polysomnografii prováděnou ve spánkové laboratoři nahradí a že jednou výsledky z chytrých přenosných zařízení budou dostatečně správné ve všech individuálních případech. Lékaři však prozatím spoléhají na podrobné dotazování nemocného a jeho okolí a ve vybraných případech indikují speciální vyšetření na pracovištích zabývajících se spánkem nebo ve spánkových laboratořích. Jedině tak mohou zatím zaznamenat všechny parametry důležité pro identifikaci změn ve spánku a spánkových poruch.
Spolupráce vědců z různých pracovišť a odvětví spolu s využitím moderních technologií pacienty přibližuje rychlejší diagnostice a kvalitnější léčbě. V budoucnu budou nepochybně s vyhledáváním mnoha nemocí pomáhat i další záznamová a analyzační zařízení cílená na biologické funkce. Umělá inteligence některé postupy zjednoduší a zlepší dostupnost diagnózy určitých chorob. Prozatím se ale diagnostika poruch spánku zcela jistě neobejde bez informací od pacientů a práce zkušených lékařů.
Zdroj: Medical Tribune
